Dvanáct křesel / Dwanaście krzeseł (1933)

Práce šlechtí člověka.
Zejména pak práce holičská. Není proto divu, že pan Ferdinand Šuplátko, takto žižkovský domorodec, ztrávil většinu svého života mezi mýdlem, štětkou, břitvami a uprostřed hovorů s namydlenými tvářemi. A byl by zcela jistě zemřel klidně s břitvou v ruce, nebýt onoho dne, kdy na jeho dveře zaklepal advokátní koncipient se zprávou, že on, nic netušící pan F. Šuplátko, jest univerzálním dědicem své tety, která v minulých dnech zemřel a ve Varšavě... [dobový program]

Žižkovský holič Ferdinand Šuplátko je překvapen zprávou o dědictví, které mu zanechala teta ve Varšavě. Odjede do Varšavy, ale je velmi zklamán. V prázdném bytě zůstalo jen dvanáct starožitných křesel a obraz zemřelé tety. Varšavský starožitník je ochoten křesla odkoupit. Šuplátko je odnese všechna naráz, navršená do pyramidy. Nevšimne si, že se jedno zachytilo o vrata sirotčince, kde zůstalo viset. Po návratu do bytu najde za obrazem dopis, v němž mu teta oznamuje, že v jednom z křesel je zašito sto tisíc dolarů. Šuplátko se rychle vrací do starožitnictví, ale křesla jsou už prodána. Šuplátko se se starožitníkem dohodne, že spolu křesla znovu vyhledají a o zisk se rozdělí. Velmi dobrodružně se postupně zmocňují křesel, ale výsledek je nulový. Zklamaní muži procházejí kolem sirotčince, kde právě probíhá oslava Dne sirotků. Oba muži s úžasem vyslechnou projev ředitelky, která děkuje neznámému šlechetnému dárci, jenž věnoval opuštěným dětem sto tisíc dolarů, zašitých v křesle.



Kvalita



Download

share-rapid



fastshare



hellshare