Romeo a Julie na konci listopadu (1971)

Příběh šestašedesátiletého Karla Pluhaře je příběhem stárnoucího člověka, příběh komorního, niterného účtování a zamyšlení nad životem. Karel Pluhař žije v početné rodině svých dětí, obstarává nejednu záležitost a cítí se vnitřně mladší a kupodivu mnohem méně vyhaslý než jeho dospělé děti "na vrcholu sil". Když se seznámí s Marií, ženou v mnohém nešťastnou, pocítí, že chopí-li se této příležitosti bez ohledu na malicherné zájmy a zábrany, může se ocitnout na prahu nového štěstí. Společně s Marií poznává, že člověk se nemá vracet k planému lítostivému vzpomínání, ale až do poslední chvíle života má s nadějemi a kurážnou podnikavostí hledět vpřed. Jen tak se mu život bohatě znásobí, nezadržitelně uplývající čas ztratí svou drtivou hořkost a člověk nepozná tíživé myšlenky staroby ani krutou deziluzi z trpného odevzdání se.