| Vypnout statistiky | |||
| KATEGORIE | POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY | POSLEDNÍ OZNÁMENÍ | STATISTIKY UŽIVATELE |
| Nick: Anonymous | |||
| Příspěvků: 2176 | |||
| Hodnost: Warman | |||
| Varování: 0 | |||
| --- | |||
| Právě je 06 úno 2025, 01:05 |
|
Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Pravidla fóra
- Pravidla pro Filmy - CZ/SK audio >>> ZDE <<<
- Náš vlastní image hosting >>> ZDE <<<
- Helpdesk a informační centrum>>> ZDE <<<
  |
Stránka 1 z 1 |
[ Příspěvků: 3 ] |
|
| Autor | Zpráva | |||
|---|---|---|---|---|
|
Colonel 5 th class  Registrován: 30 pro 2008, 08:13 Příspěvky: 763 |
 Zrezivělá krása (2011) - CZZrezivělá krása (2011) - CZ Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Mlýny, železnice, mosty, přehrady, hutě, továrny, bunkry, doly... Na svých cestách po českých a moravských luzích a hájích občas narazíme na místa, stavby, které nás už jen svou podstatou zaujmou a o kterých bychom rádi věděli více. Nejen k čemu sloužily, kdo je postavil, kdy a za jakých okolností vznikly, či jaká je jejich historie. Nová série dokumentů nazvaná Zrezivělá krása se bude věnovat technickým památkám a přinese informace o jejich původu, účelu, proměnách, stavitelích, vlivech na prostředí apod. 1. Ostravské Hradčany  Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu. Nejrozsáhlejší průmyslová památka ve střední Evropě pohledem režisérky P. Všelichové První z dokumentů se věnuje významné technické památce Ostravy. Ostravský areál Národní kulturní památky "Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren", zkráceně nazývaný "Dolní oblast Vítkovice" je se svými nejpřísněji chráněnými 11 hektary a dalšími 140 hektary nejrozsáhlejší průmyslovou památkou ve Střední Evropě. Její význam ale nespočívá jen ve velikosti. Průmyslový komplex, který začal vznikat na zelené louce u obce Vítkovice v roce 1828, fungoval po desítky let jako výkonný organismus, kde důl dodával uhlí do koksovny, a ta napájela vysokou pec, kde se tavila ocel zpracovávaná následně v železárnách a rozvážená po železnici do celého světa. Právě dokonalá propojenost historického komplexu je vysoce hodnocena odborníky, stejně jako jeho technické řešení. Památkáři a urbanisté pak vyzdvihují také estetické kvality průmyslového areálu a také jeho výjimečnou roli v městském organismu Ostravy, kde panorama Dolní oblasti Vítkovice funguje jako nejvýznamnější dominanta a dá se říci "logo" Ostravy. Dokument z cyklu Zrezivělá krása zachytí Dolní oblast Vítkovic v okamžiku významného přerodu. V lednu 2011 zde byl totiž zahájen projekt nejrozsáhlejší konverze průmyslového areálu ve Střední Evropě. Do budoucna se počítá s investicemi až ve výši 60 miliard, v letošním roce utratí majitel první miliardu... Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. [color=#FFBF00]2. Železo bratří Kleinů  Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. [i]Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu. Dozvuky zašlé slávy podnikavých jesenických sourozenců pohledem režiséra J. Bařinky Zámek v Loučné nad Desnou, objekty bývalých železáren v Sobotíně, hutě ve Štěpánově, doly, mosty, bezmála čtyři tisíce kilometrů kolejových tratí, nádražní budovy, honosný palác na brněnském náměstí Svobody, mauzoleum v pseudorenesančním stylu. A taky litinová kamna a další a další předměty denní potřeby. To vše je svázáno s činností rodiny bratří Kleinových. Jejich vzestup mezi tehdejší honoraci je podoben americkém snu. V éře průmyslové revoluce patřili k podnikatelské špičce habsburské monarchie. Slavná firma pozbyla lesku na konci 19. století a na počátku 20. století zcela zanikla. K zapomnění přispělo, že Kleinové byli sudetskými Němci, a po druhé světové válce přišli o zbytek majetku. A na takové se v socialistickém Československu nevzpomínalo... Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. 3. Hyperboloid nad městem  Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu. Dokumentarista Ivo Bystřičan na vrcholu, kde se tyčí vysílač, řádí čerti a lomcuje vítr Tisíc a dvanáct metrů vysoký vrchol Ještědu tyčící se nad Libercem přitahuje návštěvníky už dlouho. V polovině 19. století tu vyrostl dřevený srub. V roce 1966 byl položen základní kámen nové stavby, architekt Karel Hubáček umístil vysílač i hotel do jedné věže. Autorům paradoxně vynesl Ještěd mnohem větší slávu v zahraničí než doma. K Ještědu patří zcela neodmyslitelně také lanovka. 29. září 2005 byl vyhlášen pro své unikátní architektonické řešení Národního kulturní památkou. Ojedinělý není jen exteriér, ale i vnitřek Ještědu navržený Otakarem Binarem. Betonový střed vyřešili plastikami skláři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Zchátralý interiér však může být podle odborníků překážkou, která by mohla znemožnit zápis Ještědu do seznamu památek UNESCO. Pokud se má vysílač dostat na seznam UNESCO, musí se vrátit do původního stavu, ale zatím jsou hotelové pokoje vybílené. Zda se najdou peníze na rekonstrukci Ještědu a zda se věž dostane na seznam UNESCO, je zatím ve hvězdách. Pokud by se to podařilo, Ještěd by byl jediným televizním vysílačem na světě, kterému by se cti na prestižní listině dostalo... Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. 4. Tasice, huť Jakuba skláře  Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu. Dokumentaristka Veronika Müllerová na místech, kde se rodily křehké skvosty a vznikal legendární seriál Cestu k bráně postindustriálního světa jako by lemovaly převážně jen obtížně čitelné, nesnadno pochopitelné až bizarní pozůstatky staveb a technických zařízení. Zákon spotřebního světa káže zbavit se všeho, co stojí mezi spotřebitelem a ziskem, a pokud není stavba honosně budovaná pro lesk dalších generací, nezůstává důvod jejího zachování někde na prahu nesmyslnosti. České sklářství, jehož počátky se datují od 13. století, mělo ve světě podobný zvuk jako například benátská tradice. Zatímco benátský ostrov Murano zná stále celý svět, české sklárny - některé ještě před nedávnem v podobě uznávaných sklářských gigantů - profukuje dnes studený vítr a mnohé doslova zmizely pod rukama rabujících zlodějů. Oheň v českých hutích pomalu vyhasíná - naposledy výroba skončila v gigantu Crystalex, jehož kořeny sahají do roku 1876. Z velkých skláren v České republice už nefunguje jediná, těch středních se zatím drží nad vodou devět. Mezi ně patří i nejstarší fungující sklárna na světě v Harrachově, ale i ta je už víc turistickou atrakcí než skutečnou sklárnou. Tasická sklárna je dnes tichá a opouští ji i donedávna přítomní turisté. Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Po odvysílání přidám další díly. _________________ Vždy nahazuji svůj rip a upload. Všechny moje uploady jsou bez hesla. Všechny moje uploady dávám na ulozto a fastshare.
|
|||
| 26 kvě 2011, 22:27 |
 |
|||
 |
||||
|
Colonel 5 th class Registrován: 30 pro 2008, 08:13 Příspěvky: 763 |
Re: Zrezivělá krása (2011) - CZ 5. Most dvou řek  Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu. Poslední dochovaný empírový řetězový most v České republice očima režiséra Z. Všelichy Stádlecký most - unikátní, poslední řetězový most v Evropě, postavený v empírovém slohu u obce Podolsko na silnici mezi Pískem a Táborem v letech 1847-1848 stavitelem Vojtěchem Lannou z Českých Budějovic podle plánů Ing. Schnircha a Ing. Gassnera. Na svém původním místě stával 113 let až do roku 1960. Toto jediné dochované dílo českého stavitele mostů Bedřicha Schnircha, tento řetězový most, byl v roce 1960 před napuštěním Orlické přehrady demontován a opět postaven nedaleko obce Stádlec nad řekou Lužnicí, kde byl znovu zprovozněn v roce 1975. Bylo nutné přenést 2 000 kamenných a 1 100 ocelových částí. V roce 1959 byl vyhlášen národní technickou památkou... Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. _________________ Vždy nahazuji svůj rip a upload. Všechny moje uploady jsou bez hesla. Všechny moje uploady dávám na ulozto a fastshare.
|
|||
| 31 kvě 2011, 21:49 |
|
|||
|
||||
|
Colonel 5 th class Registrován: 30 pro 2008, 08:13 Příspěvky: 763 |
Re: Zrezivělá krása (2011) - CZ 6. Mladějovský expres  Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu. Úzkokolejnou železnicí průmyslovým areálem s dokumentaristou P. Lokajem V malé obci Mladějov nedaleko Moravské Třebové se nachází unikátní technický skanzen. Působí zde dvě neziskové organizace, Průmyslové muzeum Mladějov a Mladějovská průmyslová dráha. V nynějším areálu mohou návštěvníci kromě jízdy výletním vlakem taženým úzkorozchodnou historickou parní lokomotivou shlédnout i expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky, mnohé exponáty i v provozu. Celý areál prochází postupnou přeměnou z výrobního závodu na muzeum, což je proces i z důvodů finančních velice zdlouhavý. Rovněž probíhají renovace parních a dieselových lokomotiv a ostatní historické techniky. Zrezavělá krása se nachází v areálu téměř všude - v depech, kůlnách, přístřešcích i pod širým nebem. V kontrastu s tím je celá řada exponátů pečlivě zrestaurována a připomíná velmi emotivně doby dávno minulé. Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA. _________________ Vždy nahazuji svůj rip a upload. Všechny moje uploady jsou bez hesla. Všechny moje uploady dávám na ulozto a fastshare.
|
|||
| 17 čer 2011, 20:18 |
|
|||
|
||||
|
|
Stránka 1 z 1 |
[ Příspěvků: 3 ] |
|
Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
| Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru |
Uložto alternativa Pizza Modena MovieDB.cz filmová databáze