Thomas More – Utopia

Je prvním celoevropsky známým anglickým humanistickým dílem. Poprvé vyšlo latinsky v roce 1516, za 35 let anglicky, do češtiny bylo přeloženo až v roce 1911.

More se zde zabývá otázkou ideálního uspřádání lidského společenství a vztahem morálky a politiky. Kritizuje současné sociální poměry v Anglii.

Dílo vychází z objevitelských plaveb a z literatury i ústních zpráv, které se kolem objevených zemí rozšířily. Hlavním mluvčím díla je smyšlený portugalský mořeplavec a humanista Rafael Hythlodaios, který údajně doprovázel Ameriga Vespucciho na třech námořních výpravách. Při poslední z nich strávil několik měsíců na jihoamerické pevnině.

Celá kniha je napsána formou rozpravy s Hythlodaiosem.

První díl, napsaný až dodatečně po druhém díle, je rozpravou o politické odpovědnosti za morální řád ve státě. Hythlodaios soudí, že osobní svoboda a mravnost je možná jen mimo politickou sféru. More naproti tomu soudí, že osobní újma plynoucí z politické angažovanosti je vykoupena blahem pro společnost.

V druhém díle More určuje v dlouhé řeči Hythiada základní záporné a kladné rysy, které se projevují při budování státu. Hythiaidos dopodrobna líčí život na ostrově Utopia. V Utopii neexistuje soukromé vlastnictví, majetek je společný a i doma jsou jednou za deset let přidělovány losem. Zlato a stříbro je tu ve všobecném opovržení, protože nepoužívají peníze. Pro všechny je povinná společná práce v zemědělství. Volný čas slouží k zábavě a je především využíván ke vzdělávání, které má zásadní význam. Nábožensky jsou obyvatelé Utopie velmi tolerantní. Lidé nosí nebarevné a uniformně střižené oblečení, baví se umírněně a ukázněně, tím se v díle projevuje vliv středověku.