Dying Light

Nikdy jsem podobnou survival hru nehrál. Zombíků jsem se spíš moc bál než abych je mohl mít puštěný za svitu skoro úplňku a se sluchátkama na hlavě..

Ale prostě bavilo mě to. Dýlka akorát - někomu nevyhovuje, ale pro mě to přesně ono. Není to moc dlouhý, udržim u toho pozornost a ještě mě to stíhá i bavit. Sbírání všelijakejch itemů na craftění je taky ok a nejlepší je, že když si vyhlídnete pár spotů kde je toho hafo, tak se na to dá solidně nahrabat. Hratelnost a ovládání v pohodě, ale vadily mi dvě věci - pomalejší pohyb myši, když se zAIMuje (fakt na to nejsem z CSka,BFka,CoDka zvyklej) a demence lezení dolu na překážkách (vylezete někam, nejde dál chcete se vrátit a ejhle, směrem dolu spadne a zabije se místo toho, aby se jen posunul o kousek dolu). Velikost taky řešilo hodně lidí, ale mě ta mapa sedí tak akorát. Jak chybí rychlejší pohyb (synchro místa z assassina apod) tak mě často opravdu štvalo jak pomalu a že musim běžet z jedný strany na druhou. A konečně příběh? Nápad zajímavej. Je tam hezky vidět přeměna toho tupýho, zaslepenýho osla v něco, co se chová lidsky a v těkejch časech pr*á na "ty nahoře". Z celýho příběhu bych vyzdvihnul dvě věci - smrt Rahima a pak Jade... Já dneska neudělal ústní z matiky(screw this...), nevyšel mi ticket na 3.5k z 38 korun kvůli jednomu gólu a bůhví co všechno na prd se mi stalo.. Ale tyhle dva momenty, hlavně pak přeměna a smrt Jade mě fakt n#&@{ly.. Jako Rahim ok, dobrý, je to survival a on to nedal.. Ale k#&@Đ proč Jade... Mohlo to mít daleko lepší, hezčí konec, ne tohle.. Toe prostě... Achjo, tím to u mě fakt zabili..


Jo a přišlo mi, že Dr.Zere (nebo jak se jmenoval) mluvil stejnej týpek jako Achilla v AC3, a popravdě, když jsem ho uslyšel poprvý tak troška nostalgie a skoro slza..