Zatopené osudy (2008)

Shadowmaster

Zatopené osudy

Zatopené osudy (2008)

Dokumentární
Česko, 2008, 13x18 min

Režie: Ludvík Klega
Hrají: Miroslav Vladyka

Voda jako živel v posledních letech stále častěji dává lidem pocítit svou přítomnost i nezkrotnost. Vzpomínka na nedávné několikeré povodně znovu ve společnosti otevřela diskuzi o tom, jestli české přehrady dokáží před velkými vodami dostatečně ochránit. Málokdo dnes ale přesto ví, jaké přehrady u nás máme, proč se stavěly, čím jsou unikátní i např. v evropském kontextu. V českém prostoru, na „střeše Evropy“, kde voda pramení, ale pak už jen odtéká, byl vždy problém ji zachytit a využít.

Vodní nádrže se tu stavěly od středověku (kdysi zde bývalo na 75 tisíc rybníků, za nejstarší vodní stavbu u nás je považován rybník Jordán nedaleko Tábora z roku 1492). Nešlo ale jen o jejich hospodářský význam, ale také o ekologický aspekt. Moderní přehrady se u nás začaly budovat na počátku 20. století. Původní účel ochrany před každoročními menšími povodněmi se ovšem v průběhu desetiletí změnil na hledisko energetické, zásobárny vody pro průmysl i obyvatelstvo nakonec poskytly často druhotně i význam rekreační.

Už od počátků se proti přehradním stavbám protestovalo, někteří poukazovali na to, že ničí krajinu a řadu usedlíků nutily nedobrovolně se stěhovat ze zatopených míst. Ale obecný zájem byl silnější. Přehrady měnily nejen krajinu, podnebí, ale i osudy lidí. Braly, ale na druhé straně taky dávaly. Neopominutelné je, kromě praktického aspektu, kupř. i hledisko estetické. Nejcennější jsou v tomto ohledu prvorepublikové přehrady, tyto kamenné stavby dokonale zapadly do krajiny a některé z nich (jako třeba romantizující Les království na Labi) už byly vyhlášeny za kulturní památky. I proto jsou dnes přehrady vyhledávaným turistickým cílem.

Dokumentární cyklus Zatopené osudy si klade za cíl přiblížit a zmapovat přitažlivou formou historii míst, která zatopila voda přehradních nádrží na území České republiky. Pod hladinou zůstaly lokality, které už nikdy nespatří světlo světa, kus krajiny, historie, ale i lidských příběhů, důkazy o tom, že zde žili a tvořili lidé. „Nejde nám ale jen o to vzbuzovat nostalgii, chceme divákům ukázat i mimořádnost přehrad samotných. Budeme sledovat genezi budování a technických zajímavostí stavby samotné, ale také osudy obcí, staveb, rodů, spolků i lidí, jejichž „stíny“ se ocitly natrvalo na dně nové vodní plochy,“ říká scenárista Marek Hýža, „Každá přehrada přitom skýtá zcela jedinečné příběhy romantické i drastické, události pozoruhodné i v kontextu doby svého zrodu (výjimkou není ani společensko-politický přesah projektů), legendy, nespravedlnosti s vyvlastňováním půdy, přesídlování lidí z vesnických domků do městských sídlišť.“

Budeme také hovořit o ekologickém a protipovodňovém významu přehrad. Mnohé z nich jsou navíc skutečnými skvosty a důkazem technické vyspělosti i lidského umu. Tyto konstrukční, často i architektonicky originální rozmanitosti jsou už samy o sobě zárukou atraktivní podívané na místa, která možná známe, ale přesto o nich doposud tak málo víme.

Zatopené osudy se budou opírat také o bohatou dochovanou dokumentaci. Před započetím každé stavby byla totiž daná lokalita často filmově zmapována a kamera samozřejmě rovněž sledovala průběh budování díla až do jeho nové podoby. Unikátní archivní materiály ukážeme po desetiletích divákům. Hovořit budou pamětníci i odborníci, stavitelé, budovatelé i lidé, kterým voda vzala domovy. Podvodní kamerou se podíváme na to, co z původní krajiny, výstavby a infrastruktury zbylo.

Tým dokumentaristů Zatopených osudů navazuje na zkušenost s prací na už odvysílaných cyklech Osudové okamžiky a Zapomenuté výpravy. Už tam si ověřili, že divácký zájem o zapomenutý svět událostí, které se vepsaly do osudů individuálních i společenských, je stále fascinující i poučný.

01. Žermanická přehrada
Žermanická přehrada, která slouží k rekreaci a jako zásobárna vody, bývala kdysi malebnou vesnicí pod Beskydami. Kvůli přehradě stěhovali lidé kostel, museli zatopit školu, tamní hřbitov, desítky domů i zemědělských usedlostí včetně tří mlýnů. Co se ještě ukrývá na dně Žermanické vodní nádrže?
02. Švihov
Nejčistší česká řeka Želivka byla na konci 60. let přehrazena, aby tu na území 38 kilometrů mohla vyrůst největší zásobárna pitné vody v Evropě - přehrada Švihov. Kvůli přehradě se stěhovali lidé z 9 vesnic a městeček. Nutnost vytvořit zdroj pitné vody pro Prahu ovlivnila osudy více než dvou tisíc starousedlíků. Co ještě skrývá Švihovská vodní nádrž? Jaké osudy potkaly tamní rodáky a starousedlíky?
03. Slezská Harta
Nejmladší přehrada u nás - Slezská Harta. Byla poslední stavbou tohoto druhu v minulém režimu a nechtěně i první vodní dílo mladé demokracie. Uvažovalo se i o jejím zakonzervování a návratu údolí do původní podoby. To se ale nestalo a v roce 1997, kdy její naplnění trvalo pouhých pár týdnů, pomohla zabránit mnoha záplavám. I tady brala přehrada lidem domovy. Šest obcí bylo přehradou zasaženo. Jedna zmizela pod vodou úplně celá. Co se ještě ukrývá na dně Slezské Harty? Jak zasáhla přehrada do osudů místních obyvatel?
04. Přehrada Orlík
Největší, nejvyšší a nejmohutnější přehrada v řetězu vltavských kaskád - Orlík. Její 450 m dlouhá hráz dosahuje výšky 91 m. Své jméno dostala podle zámku, který kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera. Zatímco lidé i tady přicházeli o domovy, zámek přehrada zachránila. Nebýt přehrady, Orlík by se rozpadl. Co se ještě ukrývá na dně Orlíku? Jak zasáhla přehrada do osudů místních obyvatel?
05. Šance
Výstavba ostravského průmyslu na začátku 20. století si vyžádala zvýšenou potřebu vody užitkové, ale i pitné. V poddolovaném Ostravsku se voda ztrácela. Bylo nutné hledat zdroj jinde. Pro stavbu zásobárny pitné vody bylo vybráno nejmalebnější místo v Beskydech - Masarykovo údolí. O domov tu přišlo více než 700 občanů, zrušena byla i místní železnice. Jaká tajemství skrývá největší sypaná hráz v Československu? Jak zasáhla přehrada do osudů místních obyvatel?
06. Kružberská přehrada
Druhé největší vodní dílo na severní Moravě - Kružberská přehrada. Pod vodní hladinou tu skončily domy starousedlíků, a s nimi i dům, ve kterém strávila své dětství autorka knihy Příběh lvice Elzy - Joe Adamsonová. Na rozdíl od jiných přehrad tu pod vodou skončila jen jedna obec, dalších pět ale bylo zbouráno, protože zasahovaly do hygienického pásma. Jaká tajemství skrývá Kružberská přehrada a její okolí? Jak zasáhla do osudů místních obyvatel?
07. Nové mlýny
Nejvýznamnější rybářská lokalita na jihu Moravy, ale také nejdiskutovanější vodní dílo u nás - Nové Mlýny. Když byly koncem 80. let napuštěny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Co vše se ještě ukrývá na dně Novomlýnské vodní nádrže? Jaké osudy potkaly místní starousedlíky?
08. Vranovská přehrada
Dominanta Vranovska - přehradní nádrž budovaná v období první republiky - Vranov. Snad žádné jiné vodní dílo nebylo postaveno tak rychle jako Vranovská přehrada. Její hráz byla dokončena v průběhu dvou let. Stavba přehrady sice v průběhu hospodářské krize připravila o domov starousedlíky z Bítova, ale na 3000 lidí z okolí získalo práci, které bylo v té době nedostatek. Co ještě skrývá Vranovská přehrada?
09. Štěchovice
Druhý nejstarší stupeň vltavské kaskády - Štěchovice. Oblast známá trampskými osadami, šífaři, svatojánskými proudy a v poslední době také hledači pokladů. Kousek nad hrází je totiž spleť štol, kde možná některý vytrvalý zlatokop tajemný štěchovický poklad najde. I když - někteří badatelé tvrdí, že nacistický zlatý poklad je právě na dně přehrady. Jaká tajemství ještě Štěchovická přehrada skrývá? Jak zasáhla do osudů místních obyvatel a trampů?
10. Karolinka
Kamenitá sypaná hráz na řece Stanovnici, to je přehrada Karolinka. Vznikla v 80. letech jako zásobárna pitné vody pro Vsetín a Vlársko. Místo, kde před napuštěním přehrady čerpal své inspirace valašský krajinář - akademický malíř Ilja Hartinger. Jaká tajemství ještě Karolinka skrývá? Jak zasáhla stavba přehrady do osudů místních starousedlíků?
11. Vír
Největší stavba svého druhu v Čechách i na Moravě - přehrada Vír. Na její stavbu bylo potřeba 500.000 m3 betonu. Betonárna, ve které se vyráběl, skončila po zatopení rovněž pod vodou a najít ji tu můžeme ještě dnes. Co ještě můžeme vidět na dně Vírské přehrady? Jaké osudy potkaly obyvatele zatopených vesnic?
12. Lipno
První poválečné vodní dílo - přehrada Lipno. Její historie ale sahá už do roku 1892, kdy vznikl první reálný návrh na zkrocení Vltavy. Stavba nakonec začala až v roce 1952. Jezero, které vzniklo za hrází, je největší vodní plochou u nás a právem nese označení "Jihočeské moře". Kolik vesnic a rodných domů skončilo na dně přehrady? Jak se s jejich ztrátou vyrovnávali starousedlíci?
13. Slapy
První velká stavba Vltavské kaskády - 44 kilometrů dlouhé vodní dílo Slapy - vznikla za účelem regulace toku Vltavy a k výrobě elektřiny. Dnes je vyhledávaným turistickým centrem. I tady přehrada lidem dala i brala. Umožnila rozvoj turistického ruchu, vzala domovy, ve kterých spousta místních lidí žila odnepaměti. Jaká tajemství Slapy skrývají? Jak zasáhly do lidských osudů?

Kód FastShare.cz: Miliony souborů ke stažení zdarma!:

Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA.

Zdroj: DVB-T / CT1
Video: XviD / 672x352 (16:9) / ~1180 kbps / 25 fps
Audio: MP3 / ~165 kbps / 2 ch / ABR
Délka: ~18min
Velikost: 175 MB / díl

Kód FastShare.cz: Miliony souborů ke stažení zdarma!:

Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA.

Kód FastShare.cz: Miliony souborů ke stažení zdarma!:

Jen registrovaní uživatelé mohou vidět odkazy v code. Přihlaste se nebo zaregistrujte ZDARMA.

Nejsem autorem uploadu na RapidShare ... jsem autorem reuploadu na bagruj.cz
Linky lze kombinovat.